kde
kdy
co
kdo
Nová synagoga Jihlava
Jihlava
červen 2019
urbanistiko-architektonická studie
Adam Bednařík
Architektonická studie se zabývá vytvořením nové synagogy v Jihlavě, vychází z přítomného genia loci (ducha tohoto místa), v místě původní vypálené jihlavské synagogy z roku 1931 německými nacisty.
Návrh se dále zabývá prostory pro židovskou obec, košer restaurací a mikve. Budova židovské obce poskytuje prostory pro administrativu, výuku, komunitní prostory a muzeum.
Na koncept návrhu synagogy mělo vliv okolní prostředí, jeho dominantní prvky a historie. Tím je původní hradební opevnění, jenž území částečně vymezuje na východní straně (ul. Věžní).
Židovská komunita byla vždy spíše uzavřená, opatrná a často se vymezovala vůči svému okolí. Urbanistický návrh pracuje s myšlenkou kontrastu uzavřeností x otevřeností.
Navržené hmoty jsou z jedné strany obehnány zdí a jsou “semknuty” k sobě - synagoga, kosher restaurace i mikve spolu úzce komunikují. Hmota nepřevyšuje okolní hradby - je “schovaná” za zdí a zároveň se snaží nenarušovat okolí parku svou výškou - je tedy nižší než okolní zeleň. Nová synagoga přejímá místo původní vypálené synagogy a je umístěna pod úrovní terénu spolu s mikve, kde ji obklopují “chrání” dochované základy.
X
Na druhé straně je urbanistický komplex přízemních objektů řešen s úmyslem otevřenosti a prustupnosti územím tak, aby byl návštěvníkům umožněn výhled na původní opevnění města (vyhlídková věž Gustava Malera) a na přilehlý park a to nejen z vnitřních prostor objektu, ale i jako průhledy objektem samotným.
model
přízemí synagogy
galerie synagogy
Hlavní myšlenkou synagogy je pocit ochrany a bezpečí, jenž je docílen situováním synagogy pod úroveň terénu, který obklopují původní základy vypálene synagogy. Pocit v synagoze by měl působit jednoduchým a nerušeným dojmem. V interiéru je použito minimální množství materiálů, kde převládá šedo-růžová betonová stěrka, doplněna mobiliářem z přírodního dubu a bezrámovým zasklením. Některé prvky jsou doplněny meďí.
Chrámový prostor je orientován k východu. V přízemí jsou umístěny mužské lavice směřující ke svatostánku. Prostor svatostánku je vyvýšen a obložen dřevem po celé úrovni východní stěny nad kterou se nachází světla, jenž odkazují k chanuce. Uprostřed synagogy se nachází bima.
Interiér synagogy je tvořen čtvercovým půdorysem. Prostor má jednoduchou pravoúhlou koncepci - svou “obyčejností” prostor odkazuje ke klasické místnosti, kde se dříve židovská komunita potají setkávala (nejen v Jihlavě).
Jedním z nejdůležitějších motivů je hra světla, stínů a myšlenky přirozeného osvětlení v synagoze. Chrámovému prostoru dominuje podlouhlé okno na jižní straně, vedené u podlahy tak, aby nebylo možné do synagogy vidět z venkovních prostor. Umělé osvětlení zastupuje symboliku v judaismu a odkazuje k některým svátkům. Osm bodových světel - chanuka (svátek světel) a sedm světel v podhledu - menora (sedm dní stvoření)
